Moje milá Peně Ženko,
V první řadě se nelekej, že jsem se rozhodla napsat Ti dopis. Mnohem snazší by bylo, kdybych Ti vše pověděla osobně, ale určitě mě chápeš, spousta věcí do očí říct zkrátka nejde. Tato cesta mi přijde nejschůdnější ke sdělení všeho, co mám na srdci.
Chci Ti poděkovat! Děkuji Ti za to, jak jsi snášenlivá a tolerantní ke všem ostatním věcem, co jsou s Tebou v jedné kabelce. Takovou těsno-blízkost můžeš vydržet jen Ty. Ještě když pomyslím na ten stres, co Tě neustále zkličuje. Stálý nedostatek peněz je občas na mašli a málokdo se s ním vypořádá! Nicméně finanční gramotnost je nutná k přežití, občas bys mi s tím mohla pomoct, nebo alespoň někdy říct NE! Vím, že mi chceš dopřát to nejlepší, ale někdy mě musíš praštit přes prsty. Víš, jak jsem rozhazovačná a nic pro mne není dost drahé. Ve dvou se to lépe táhne, to ano, ale oba musejí táhnout tím správným směrem, což my dvě zrovna neděláme.
Za střízlivého stavu a plně při vědomí Tě žádám o pevnější ruku. Naoplátku Tě mohu častěji vyprazdňovat od těch špinavých kovů, které tvé linii vážně neprospívají. Přiznej si, že se někdy ani nedopneš. Můžeš mi být vděčná za ty pokladničky na kováky, za kafe z automatu a za automaty na parkování. Možná sis moji ochotu nikdy ani neuvědomila a je třeba se Ti připomenout. Až to dělat přestanu, tak si mé péče všimneš. Štěstí poznáš, až když ho ztratíš, znáš to?
Moje korespondence se blíží ke konci a já Ti musím složit ještě jednu poklonu. Děkuji za galerii mých fotografií, kterou bez protestu hostíš. I když některé fotky zrovna nepatří k těm nejlepším, viď?
Ve výsledku ze mě děláš lepšího člověka, bez Tebe bych musela žebrat o předešle zmiňované drobáky. Mohu si dovolit věci, o kterých se mi ani nesní, ale i sní. Děláš mi radost. Jen tak dál.
Štíhlý život a samé papíry! Tvoje štěstí je i mé