Bum! Bác! Dokonce žbluňk! To jsou bolestné zvuky, které můj EX iPhone 6s vydával. Osudné mu nebylo žbluňk, ale bum. Přestal reagovat na mé vřelé, často náruživé doteky dlaní a prstů. Opustil mě. On už se to nikdy nedozví, ale kdyby náhodou… sehnala jsem si za něj náhradu (takhle to holky často dělaj). Náhrada bývá krásnější, aktualizovanější, nutně výkonnější, poskytuje více možností, ale taky není zadarmo. Nějakou oběť si žádá vždycky.

IPhone X, iPhone X, iPhone X… vypadá nádherně, ale po uvedení do funkce v běžném životě, se jeho exkluzivita vytrácí. Já chci zpátky toho starého, na kterého jsem byla zvyklá. Před koupí tohoto výdobytku nejmodernějších technologií snoubících se s umělou smart inteligencí, jsem si přečetla spoustu recenzí. Jenže žádná nezmiňovala ty mouchy, které kolem něj furt létají a já je nedokázala zabít ani po 20 ti hodinách používání.

Home bottom

Byl to můj orientační bod, dle kterého jsem telefon správně uchopila. Představte si situaci, že rozespalí v posteli nahmatáváte svůj telefon, chcete vypnout či odložit budík, a když na telefon pohlédnete, je vzhůru “nohama”. To samé, když je v kabelce, chci přijmout hovor a mám ho v ruce obráceně. S tím by se mělo něco udělat. A komplikace s absencí home bottom nekončí. Mám docela malou packu a můj palec nedosáhne na vrch displaye, například při vyhledávání na Safari. U 6s fungovala funkce dvojího poklepání na home bottom a obraz na displayi sjel o polovinu dolů vstříct mému palečku. U iPhonu X musím mít telefon ve dvou ručkách, abych měla možnost ovládat celý display. A dál mi šíleně chybí Touch ID, ale o tom v podbodě Touch ID.

Sluchátka

Nevím, jestli je iPhone X na poměry Applu drahý, ale že k tomu nedají ani ta sluchátka, kterým ustřihli kabel, ta bezdrátová? Když už je to nová generace iPhonu, neměli by k němu dávat post generační sluchátka? Nehledě na to, že applácká sluchátka, která k tomu dali, vypadají jako hlavy mimozemšťana. Mám z nich odřené uši a když poslouchám hudbu, slyším zároveň zvuky v okolí. Nemluvím o cestě metrem – hučení přehluší i písničku BOOM od Tiesta. Jediné boom, co sluším, jsou rány metra o koleje.

Redukce

Není tam prostě ten kulatej port, ale jen ten nabíječkovej, abysme si rozumněli… ale co, sluchátka k nezaplacení k tomu přece byly, tak si není na co stěžovat. Kulatý port jsem používala v autě, ale to nikomu zazlívat nemohu. Kdybych nebyla elektronický lempl, naučím se pouštět hudbu přes bluetooth.

Face ID

Tvl… nic horšího už snad být nemůže. Když se budou chtít nějací lumpové dostat do mého mobilu, uříznou mi hlavu? Beze sporu inovativní řešení, oproti Touch ID, když jsem mohla přijít jen o prst. Ale chápu to… planeta je přelidněná, tak se nás musí zbavovat všemožnými praktikami. Jdeme dál. Abych odemkla telefon, musím ho zvednout, namířit si ho na hlavu s neutrálním výrazem a počkat 2 sekundy. Né, že by to nevypadalo, že bych si fotila fotku na občanku. Někdy to můj fejs ani nepřijme – to si fakt nepřipadám ve své kůži.

Kryty

Když jsem si svého mladého nechala obrnit ochranným sklem za litr, logicky jsem chtěla i kryt, ale ne za další litr. Hledání (ú)krytu v OC Nový Smíchov bylo jen ztrátou času. Kdybych místo toho raději pracovala, měla bych na ten kryt za litr. Žádný jsem stejně nenašla. Všechny atraktivní kryty jsou na iPhone 7,8. Nechci nic obyčejného – nejlépe něco svítivě růžového se silikonovou aplikací šedého koťátka s obrovskýma kukadlama. Nakonec jsem ale jeden našla v Hradci. Nestál litr, ale kilo. Není to žádná hitparáda, ale mise na obrnění nováčka je splněna.

Jaké máte mouchy létají kolem vašeho Xka? 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *