Eskalátory mě zavezou přímo do krysího světa a nemusím se o to ani snažit. Stačí, když k přesunu z místa A do místa B zvolím dopravu metrem. Člověk by si pomyslel, že do té díry uteče před lidskými masy/masami… ale nené. Koncentrace živlů je v podzemí ještě vyšší. Z lidkých mas se stávají krysí masa.

Na prvním ocelovém schůdku začínám cítit, jak se mi prodlužuje čumáček, klube se ocásek a celé tělo se mi pokrývá hnědým chlupem. Jsem líná krysa neboť neudělám ani krok a eskalátor mě doveze přímo do centra střetu podzemních cestiček. Čumáčkem vyčuchám správný směr a nastoupím do ultra rychlé přepravky. S trochou štěstí přikrmím svoji lenost a posadím se k dalším krysám. Je to dost těsné sezení. Né, že bych byla příliš překrmená, alespoň ne dnes… ale sedíme vedle sebe tak nalepeně, že se naše chloupky vzájemně dotýkají, někdy dokonce i packy.

Celou přepravkou vládne takové nevyslovené podezření a nedůvěra jedné krysy k druhé. Každá hledá onu krysu, která by ji byla schopná odcizit cestovní uzlíček a utéct s ním daleko a hluboko do černé díry. Takzvanou krysu kleptomanku. Podezření je tak silné, že se každé kryse krčí čelo a nedovolí prorazit úsměvu. Nicméně oční kontakt je v přepravce zcela běžný a každý pohled pokládá otázku “kdo jsi?”. Asi nebude překvapením, že spousta cestujících neví, kdo jsou. Nevědí ani, že jsou právě teď krysy. Což je velmi smutné.

Ovšem dobrý mrav se tu a tam zjeví také. A to když nastoupí strará, prošedivělá a vypelichaná krysa, která snad i hrabala tyto tunely. Čerstvé a ztepilé krysy k ní mají úctu a pustí ji na těsné sedadlo. Na místě jsou také oční souboje. Krysy po sobě koukají a zkoumají se, jenže nechtějí, aby bylo jejich civění prozrazeno. Už už je chcete načapat a rychle na ni zdvihnete pohled, jenže krysa v mžiku uhne. Pomalejší krysy to nestíhají, a tak můžete oné kryse věnovat opovržlivý pohled.

Chci být zase člověkem na denním světle, než začnu i přemýšlet jako krysa, nechci se od nich nakazit a stát se jednou z nich. Jednou z těch velmi konvenčních a konformních krys, které se nechávají přepravovat každý den, ve stejný čas na stejná místa, a tak jsou z každých dní rázem dny stejno stejné, dny bez zvláštností, bez překvapení, dny bez údivu.

Vaše KRIS(týna)A

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *